|
|
Podnětem pro
založení Písku bylo
nerostné bohatství v
podobě zlatonosného
písku. Patrně již od
konce 12. století
stála rýžovnická
vesnice na pravém
břehu řeky. Vzniklá
osada se jmenovala
„Na Písku“. Později
se z osady stala
trhová ves s
kostelem sv.
Václava. Písecká
těžba zlata končí v
16. století. Několik
dalších pokusů o
její vzkříšení již
nesplnilo očekávání.
Písek, jehož jméno
je odvozeno od
rýžovaného písku, je
poprvé zmíněn v
datační formuli
listiny krále
Václava I. vydané
roku 1243. Václav I.
začal nedaleko osady
na skalnatém břehu
stavět hrad.
20. století
K vyhlášení
samostatné republiky
došlo v Písku
podobně jako v
některých dalších
městech již
14. října
1918, kdy probíhala
generální stávka.
Následně ale
železničáři
z Prahy přivezli
informaci, že
republika vyhlášena
ještě nebyla, a
tak se
Písečtí
rozešli
a do města byla
přemístěna maďarská
vojenská posádka,
která začala
vyšetřovat události
převratu. Město
navázalo na svou
předválečnou tradici
a zůstalo
vyhledávaným místem
pro studenty, letní
hosty i pro
důchodce, kteří zde
hodlali strávit
klidné stáří.
Nacistická okupace
přinesla Písku velké
strádání. Mnoho lidí
zahynulo na
bojištích,
popravištích a
v
koncentračních
táborech;
někteří
obyvatelé se
zúčastnili
domácího
i zahraničního
odboje. Okupaci
ukončil příchod
amerických vojsk 6.
května 1945
večer. Sovětské
jednotky dorazily do
města až 10. května.
Po II. světové válce
se tvář Písku začíná
rychle měnit, ve
městě je založena
textilní firma JITEX,
Kovosvit,
Elektropřístroj,
staví se jatka,
rozvíjí se dřevařská
průmysl atd.
Při povodních v
srpnu 2002 byl
poničen kamenný
středověký most, ale
díky tomu, že byl
roku 1995 ukotven do
skály pod řekou,
nápor vody vydržel.
Dne 8. května 2006
byl v Písku odhalen
památník českým
letcům v Anglii,
většinou rodáků z
Písku, či z jeho
blízkého okolí.
Z turistických
památek
◙
Kamenný most
|
|
|
|
|
- (neoficiálně také
Jelení most) je
nejstarším
dochovaným mostem v
Česku (a o primát
nejstaršího mostu ve
střední Evropě
zápasí s mostem v
Řezně v Německu,
který byl celý
stržen při povodni a
znovu postaven, pro
obyvatele Písku je
tak nejstarším
mostem právě ten
jejich), přemosťuje
řeku Otavu asi 110
km jižně od hlavního
města Prahy. Je
postaven v gotickém
slohu. Na mostě jsou
umístěny repliky
barokních soch a
kříže. Most je
dlouhý 109,75 m
včetně zdí na levém
předmostí a široký
6,25 metrů. Most
stojí na 6 pilířích
a je tvořen 7
oblouky.
bb |
|
|
|
|
- je nejvýznamnější
katolický kostel ve
městě. Nachází se na
okraji historického
jádra města, v
prostoru lidově
nazývaném Na
Bakalářích. Tento
název je odvozen od
píseckých škol,
které zde byly od
16. století do 19.
století a od učitelů
bakalářů. Kostel byl
založen současně s
hradem a s městem v
prostoru bývalých
městských hradeb.
Kostel byl založen
ještě před začátkem
13. století jako
gotická trojlodní
pseudobazilika.
Jižní věž je vyšší
než severní; měří 74
m a ukončena je
barokním ochozem s
cibulovou bání, jsou
na ní i umístěné
věžní hodiny a čtyři
zvony. Zdi této věže
jsou široké 3,8
metrů a postupně se
zužují až do šíře 1
metru. Až do 20.
století to byla
nejvyšší stavba ve
městě. Věž se stala
symbolem města a je
zobrazována na všech
pohlednicích s
tématikou Písku.
vv |
|
|
|
|
- byl v královském
městě Písku zbudován
písecko-zvíkovskou
stavební hutí ve 13.
století v raně
gotickém slohu.
Založil jej Přemysl
Otakar II. Přesto,
že zakládal i jiné
finančně náročné
akce, byl hrad roku
1306 dostavěn. Hrad
měl obranný a i
reprezentativní
charakter. Zde král
často a rád pobýval.
Roku 1509 hrad
zakoupila obec
písecká.
Po velkém požáru
roku 1509 velká část
města včetně hradu
byla silně poškozena
a hrad se v roce
1547 uvádí jako
pustý. Dějiny hradu
jsou totožné s
dějinami města. Po
stavovském povstání
byla píseckým
zabavena dědičná
práva a museli
navrátit majetek vč.
okolních vesnic
králi.
Poslední dochovanou
částí hradu je
bývalý královský
palác s rytířským
sálem - dnes součást
Prácheňského muzea.
V tomto muzeu je
ojedinělá expozice
těžby zlata.
v |
|